Přečtěte si naše tipy, jak se vypořádat s bezpečnostními opatřeními.  ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌ ‌
Bakaláři logo

Právní poradna advokátní kanceláře Holubova advokáti

Oslovili jsme našeho partnera právní kancelář Holubova advokáti s.r.o., abychom vám zprostředkovali právní pohled na aktuální témata a problémy, které se řeší v souvislosti se současnou situaci ve školství.

V minulém díle jsme přinesli informace o zápisech do 1. tříd.
V tomto díle odpovíme na otázky ohledně vzdělávání, hodnocení. A nakonec i odpověď na to, zda mají učitelé nárok na stravenky.
Můžeme na ZŠ vzdělávat distanční formou? Můžeme pak žáka vzdělávaného touto „nestandardní“ cestou vůbec hodnotit?

Je sporné, zda mají žáci povinnost se vzdělávat distanční formou. Ačkoliv MŠMT tvrdí (bez uvedení konkrétního zákonného ustanovení), že ano, dle našeho názoru pro to chybí opora v zákoně č. 561/2004 Sb., školský zákon.

Ten v § 25 stanoví, že základní vzdělávání se uskutečňuje v denní formě. Oproti tomu u středního a vyššího odborného vzdělávání umožňuje výuku v denní, večerní, dálkové, distanční a kombinované formě vzdělávání. Forma vzdělávání je zapsaná ve školském rejstříku a školy by se jí dle našeho názoru měly řídit.

Distanční forma vzdělávání je definována jako samostatné studium uskutečňované převážně nebo zcela prostřednictvím informačních technologií, popřípadě spojené s individuálními konzultacemi. Jedná se tedy přesně o aktuální činnost škol. Denní forma vzdělávání je definována jako výuka organizovaná pravidelně každý den v pětidenním vyučovacím týdnu v průběhu školního roku.

Dále je ve školském rejstříku uvedeno místo uskutečňování vzdělání. Tím se standardně rozumí budova nebo budovy školy. Výuka se uskutečňuje primárně v místě uskutečňování vzdělání. Nicméně výuku lze uskutečňovat i na jiném místě, avšak předpokládá se osobní přítomnost pedagoga (např. exkurze), který na žáky dohlíží. Představme si totiž situaci, že se žák doma při dálkové výuce zraní. Kdo je v tu chvíli za žáka odpovědný? Dle § 29 odst. 2 školského zákona, školy a školská zařízení zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech. Tu zajistí těžko u žáků doma, nejedná se o žákovský „home office“.

Pokud bychom tedy připustili, že dálkové vzdělávání je povinné, pak je škola odpovědná za zranění, které žák během výuky utrpí. Z toho důvode se na rozdíl od MŠMT domníváme, že účast žáků ZŠ na dálkovém vzdělávání mimo budovu školy školský zákon neupravuje, proto je pro žáky dobrovolná.

Na druhou stranu chápeme, že aktuální situace je skutečně mimořádná a právem nepředvídaná. Dálková výuka v době krizových opatření je jediná možnost, jak v tuto chvíli prakticky učit a učit se. I přesto, že ji zákon nepředvídá, doporučili bychom školám i žákům dálkovou výuku respektovat a účastnit se jí.
Můžeme hodnotit známkou, že žák neodevzdal „domácí“ úkol, který mu učitel zadal? Pokud se žák bude plnění úkolu vyhýbat soustavně, je možné takového žáka na ročníkovém vysvědčení nehodnotit s tím, že bude muset dělat komisionální zkoušku? ČŠI v minulosti uváděla, že nelze hodnotit plnění domácích úkolů, ale jen znalosti žáků.

Dálkové vzdělávání na dřívějších závěrech ČŠI nic nemění. Dle názoru MŠMT lze žáky během dálkového vzdělávání hodnotit. Konkrétně MŠMT uvádí: „Hodnocení je nedílnou součástí procesu vzdělávání a zejména formativní hodnocení významným způsobem ovlivňuje jeho kvalitu. I v současné době je potřeba poskytovat žákům účinnou zpětnou vazbu k dosahování pokroku. Zadávání on-line testů je vhodnou příležitostí pro autoevaluaci žáků a možnost podpory práce s chybou. Pro hodnocení distanční práce žáků doporučujeme upřednostnit formativní před sumativním hodnocením.“ (dostupné zde)

Na druhou stranu, jelikož dle našeho názoru u většiny škol nebude existovat opora v zákoně pro distanční vzdělávání, je též otázka možnosti hodnocení žáka sporná, resp. je sporné, zda lze žáka „trestat“ za neúčast na dálkovém vzdělávání. Ačkoliv se z pedagogického hlediska domníváme, že hodnocení by mělo být součástí veškeré výuky, upozorňujeme, že pro něj nevidíme z důvodu dobrovolnosti právní podklad. 
Holubová advokáti s.r.o.

Advokátní kancelář Holubová akvokáti s.r.o. se specializuje na právní služby pro školy a školská zařízení. Poskytuje poradeství ohledně školské legislativy, GDPR a správního práva. Zajišťuje rovněž služby pověřence.
Pro zajištění výuky jsme se rozhodli využívat Office 365, Zoom.us apod. Můžeme těmto službám předávat e-maily, jména a příjmení žáků bez toho, aniž bychom museli zákonné zástupce žádat o udělení souhlasu ke konkrétní službě? Než od nich získáme souhlas, tak je to práce na měsíc.

K používání těchto aplikací nebude souhlas zákonných zástupců třeba. Zpracování osobních údajů je podmínkou využití této služby a je prováděno na základě oprávněného zájmu či smlouvy, nikoliv na základě souhlasu ve smyslu GDPR. Nicméně školy by měly vůči rodičům či žákům splnit tzv. informační povinnost podle čl. 12 a následující GDPR.
MŠMT na svém webu uvádí, že se do třídních knih nemají provádět zápisy a má se pouze vyznačit uzavření školy z důvodu nařízení vlády. Je to ale správně i v případě, že alespoň částečně provádíme výuku online? Výuku přeci nikdo nezakázal – pouze nemají být žáci ve školách.

Tento dotaz navazuje na to, zda má zákonnou oporu možnost dálkové výuky. Jelikož se domníváme, že nikoliv a účast žáků je dobrovolná, je dle našeho názoru správné, že je v třídní knize vyznačeno uzavření školy.
Opět připomínáme, že pokud provádíte zápisy do třídních knih, nemusíte mít starost, jak vyhovět legislativě. O vše se postarají Bakaláři. Dáme vám včas vědět.
Školní jídelna je uzavřená. Máme jako učitelé místo toho nárok na stravenku?

Bohužel nikoliv. Stravenka a stravování ve školní jídelně jsou odlišné právní instituty.

Stravování ve školní jídelně je upraveno v § 119 školského zákona, který stanoví, že „zařízení školního stravování mohou zajišťovat také stravování zaměstnanců škol a školských zařízení a stravovací služby i pro další osoby, a to za úplatu.“ Ve chvíli, kdy je školní jídelna uzavřená, zaměstnanec za stravování obdobně jako o letních prázdninách neplatí. Na tom nic nemění ani skutečnost, pokud zaměstnavatel přispívá na stravování zaměstnanců ve školní jídelně.

Oproti tomu stravenka je dobrovolný zaměstnanecký benefit, který zaměstnavatel může podle svého uvážení poskytnout všem svým zaměstnancům. Princip stravenky spočívá v tom, že superhrubá mzda zaměstnance bude snížena o hodnotu stravenky, kterou zaměstnanec obdrží v nominální hodnotě. Ze stravenek se neplatí daně ani jiné odvody.
Potřebujete si znovu přečíst některé z informací, které jsme vám posílali v minulosti? Navštivte následující stránku, kde je pro vás připraven přehled všech dílů našeho Speciálního zpravodaje. 
Chcete dostávat novinky, tipy a vše zajímavé o Bakalářích přímo do Vašeho mailu?
Klikněte na tento odkaz a vyplňte požadované údaje. Na zadanou adresu Vám hned pošleme ověřovací mail, který pak jedním kliknutím povrdíte. Z odběru se samozřejmě můžete následně kdykoliv odhlásit.
Bakaláři - logo
Nejrozšířenější školní systém v České republice, který už přes 30 let pomáhá školám
zvládat každodenní administrativu i komunikaci mezi školou a rodinou.
facebook facebook web e-mail